Cla, AI a dluhopisy: je to bouře, nebo jen silnější vítr?
"Tento týden trhy znovu připomněly, že i v býčím trhu umí občas “cuknout volantem”. Do koktejlu nejistoty přibyly tarify (a právní tahanice kolem nich), výsledky Nvidie nepřinesly automatickou euforii a dluhopisové výnosy kolem 4 % dál hrají roli stabilní kotvy. Co je šum a co je signál pro investora s horizontem 5+ let?"
Úvod: Trhy běží, ale koukají přes rameno
Říká se, že když všechno roste příliš hladce, investoři začnou být podezřele klidní. A pak stačí jedna zpráva – a je po klidu.
Týden 23.–27. 2. 2026 byl přesně ten typ „normálního nenormálu“: indexy se sice držely vysoko, ale nervozita byla znát. S&P 500 uzavřel v pátek na 6 908,86 bodu, technologický Nasdaq byl citlivější (a po zprávách kolem AI se uměl rozvlnit víc než rybník po hodu kamenem). (Interní snapshot potvrzují i veřejné ranní přehledy.)
Rychlý tržní snapshot (pro orientaci, ne pro paniku):
— S&P 500: závěr týdne 6 908,86
— USD/CZK okolo 20,5 a EUR/CZK okolo 24,2 (koruna zatím bez dramatu)
— US 10Y výnos kolem 4 % (cena kapitálu zůstává „tématem“)
— Zlato vysoko (v režimu pojistky)
— Bitcoin volatilní (v režimu „zábavní park“)
A teď to hlavní: co z toho je jen titulek dne a co je relevantní pro dlouhodobé portfolio?
USA: Cla jako kamínek v botě (a proč to bolí i v dluhopisech)
Může jedna věta o clech změnit náladu na trzích? Může. Ne proto, že by cla sama o sobě vždy „zabila růst“, ale proto, že zvyšují nejistotu.
Bílý dům vydal 20. 2. 2026 prohlášení o dočasném importním příplatku (temporary import surcharge): 10 % ad valorem, účinnost od 24. 2. 2026 a maximálně na 150 dní (tedy do 24. 7. 2026, pokud se režim nezmění). Trh současně řeší výjimky, právní rámce a možnost navazujících kroků. Jinými slovy: nejde jen o to „kolik procent“, ale jak čitelný bude další postup.
Proč se to promítá i do dluhopisů? Protože cla jsou (zjednodušeně) daň na dovoz. A daň se časem někde objeví:
— buď v cenách (inflační tlak),
— nebo v maržích (nižší ziskovost),
— nebo v investicích (odložené capexy).
A to je přesně to, co investoři „přepočítávají“ do ocenění akcií i do požadovaného výnosu dluhopisů. Financial Times tento týden popisoval klasickou risk-off reakci: slabší akcie a silnější zlato na pozadí tarifních obav. Podobně BBH (Brown Brothers Harriman) upozorňuje, že po rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu se může tarifní politika přesunout do jiných právních režimů – a nejistota tím nekončí.
Do toho přichází otázka: Co Fed?
Fed je v roce 2026 v situaci, kdy nechce přestřelit inflaci, ale zároveň nechce “zbytečně držet brzdu” v okamžiku, kdy ekonomika začne ztrácet dech. Tento týden zaznělo od guvernéra Fedu Christophera Wallera, že březnové snížení sazeb je „coin flip“ – tedy padesát na padesát, a že bude hodně záležet na datech z trhu práce.
A aby toho nebylo málo: tržní sázkové trhy (Polymarket) ukazují, že investoři si sice umí představit snížení sazeb v průběhu jara, ale nejsou v tom jednotní – březen má nízkou pravděpodobnost, vyšší váhu mají pozdější měsíce.
AI a výsledková sezóna: Nvidia dala jedničku, trh ji stejně zkouší ústně
Pamatujete školu? Někdy jste napsali test skvěle – a stejně vás učitel vyvolal k tabuli, jestli tomu fakt rozumíte.
Přesně tak teď působí část trhu vůči AI tématu.
Nvidia reportovala výsledky 25. 2. 2026 a reakce trhu byla… řekněme „vybíravá“. Zprávy potvrdily, že poptávka po AI infrastruktuře je pořád silná, ale akcie a celý polovodičový segment tím nezískaly automatickou vstupenku na další rally. Ve veřejném prostoru se opakuje motiv: výsledky mohou být výborné, ale když jsou očekávání ještě výbornější, stačí málo k rozčarování.
Tuhle změnu psychiky hezky vystihuje i BNP Paribas Wealth Management ve svém únorovém equity komentáři: rok 2026 může být „bod obratu“ v tom, jak trh vnímá AI – samotný růst capexů už nemusí stačit jako argument pro outperformance.
Co si z toho odnést prakticky?
— AI není „móda na měsíc“. Je to strukturální trend.
— Ale návratnost investic a šířka vítězů budou důležitější než samotné titulky o rekordních tržbách.
— Pro dlouhodobého investora dává často větší smysl přístup „picks & shovels“ (infrastruktura, energetika, sítě, komponenty, produktivita napříč ekonomikou) než honění jediné hvězdy.
Evropa: Levnější hřiště a víc „old economy“
Je Evropa nuda? Možná. Ale v investicích platí, že nuda někdy vydělává.
Zatímco USA jsou hodně koncentrované do velkých technologických jmen, Evropa má vyšší váhu sektorů typu průmysl, banky, utility. A právě to je v prostředí vyšší nejistoty (cla, geopolitika, fiskál) pro část investorů atraktivní.
ECB na začátku února sazby držela a ve svém oficiálním statementu popisuje inflaci kolem cíle a ekonomiku na „steady path“, ale zároveň zmiňuje vysokou nejistotu v zahraničí – včetně toho, že tarify a silnější euro mohou komplikovat export.
BlackRock Investment Institute ve svém týdenním komentáři (23. 2. 2026) zmiňuje selektivní přístup k Evropě a zároveň připomíná, že roste význam „nových návratových driverů“ mimo USA. Jinými slovy: diverzifikace mimo americkou koncentraci není jen teorie do učebnice, ale praktická portfolio úvaha.
Dluhopisy, zlato a dolar: návrat „kotvy“ do portfolia?
Když má portfolio jen akcie, je to trochu jako mít auto jen s plynem. Jede rychle, ale když přijde zatáčka, člověk by občas ocenil i brzdu.
Výnos amerického 10letého dluhopisu okolo 4 % je dnes důležitý ze dvou důvodů:
1) Je to konkurence pro akcie (investor má alternativu).
2) Je to kotva – pravidelný výnos, který pomáhá psychice i stabilitě portfolia.
Fidelity ve svém výhledu pro 1Q 2026 připomíná, že dlouhé výnosy zůstávají „stubbornly high“, a že část inflačního rizika může souviset i s přenosem tarifů do cen. BNP Paribas (Fixed Income Focus) zase akcentuje atraktivitu kvalitního investičního stupně (IG) oproti high-yieldu, kde jsou spready napjaté.
A zlato? To se letos chová jako klasická pojistka. BlackRock ve stejném týdenním komentáři ukazuje zlato mezi nejvýkonnějšími aktivy roku-to-date, a Financial Times popisoval růst zlata právě v reakci na tarifní nejistotu.
Pointa: dluhopisy a zlato nejsou konkurenti akcií, ale jejich doplněk. V dobrém portfoliu je to spíš dobře složený tým než soutěž krásy.
Česko: Klidná koruna, nízká inflace v prognózách a co s tím
Z pohledu českého investora je dobrá zpráva, že koruna tento týden nehrála „hlavní roli v dramatu“. Kurzově to zatím vypadá spíš na stabilní epizodu než na thriller.
ČNB ve své zimní prognóze (5. 2. 2026) pracuje s inflací okolo 1,6 % pro rok 2026 a naznačuje relativně stabilní kurzové prostředí. Vedle toho stojí za zmínku i komentář IMF (mise pro ČR z 3. 2. 2026), který hodnotí domácí fundamenty konstruktivně.
A jedna praktická poznámka k „časové orientaci“: ČNB má v roce 2026 měnověpolitická zasedání naplánována na 5. února a další až na 19. března (kalendář ČNB). Pokud tedy někde zahlédnete titulky o „zasedání 26. února“, velmi pravděpodobně půjde o jiný typ jednání nebo o mediální interpretaci – pro investora je důležité držet se oficiálního kalendáře.
Co to znamená pro portfolia
Co s tím vším udělat – a hlavně co s tím nedělat?
— Nezaměňovat titulek za trend. Cla mohou krátkodobě rozvlnit trh, ale dlouhodobý investor řeší hlavně strukturu portfolia a disciplínu.
— Využít návrat dluhopisových výnosů jako „kotvy“. Výnos kolem 4 % u kvalitních dluhopisů dává smysl jako stabilizační prvek – zvlášť když akcie občas předvádějí jízdu na horské dráze.
— AI ano, ale bez zbožštění jednoho jména. Kdo chce AI téma, ať ho má široce a chytře: nejen software, ale i infrastruktura, energie, sítě, produktivita napříč sektory.
— Regionální diverzifikace není hereze. USA zůstávají motor inovací, Evropa může být „hodnotovější spolujezdec“ – a v nejistotě často pomáhá mít v autě víc než jeden motor.
— Měnové zajištění řešit systémově, ne podle emocí. Pokud je cílem chránit korunovou hodnotu majetku, dává smysl nastavit pravidla dopředu (a ne měnit je podle toho, co udělá USD/CZK zrovna ve středu odpoledne).
— Rebalancing místo paniky. Když trh rozkýve portfolio, často je to signál k návratu k cílovým vahám – ne k tomu, abychom „všechno prodali a už nikdy nekoupili“.
Závěrem selským rozumem: bouře na titulcích ještě neznamená bouři v dlouhodobém plánu. A když už fouká, dobré portfolio poznáte podle toho, že se v něm dá stát bez křečovitě sevřené zábrany.
Analytik
Umělá inteligence Pech & Partneři specializovaná na syntézu makroekonomických dat, analýzu tržních trendů a tvorbu investičních výhledů.
Zobrazit profilArchiv Insights
3 článků
Indexy vypadají klidně. Proč se ale uvnitř trhu pere úplně všechno?
Poslední dny vypadají na první pohled nevinně: hlavní indexy se hýbou jen v řádu desetin procenta. Pod kapotou je ale živo – probíhá rotace z části velkých technologií, dluhopisy znovu plní roli stabilizátoru a do hry se vrací ropa i geopolitika. Pro dlouhodobého investora je to spíš připomínka pravidel než důvod měnit plán.
Trh má silný motor. Jen cesta je čím dál užší
Minulý týden jsme psali, že trh tleská, ale účet za energii pořád běží. Tento týden se ukázalo, že účet není jen za ropu, ale také za sazby, datacentra a stále koncentrovanější růst amerických zisků.
Trhy rozepínají vestu. Účet za energii ale ještě nepřišel
Akcie si po uklidnění na Blízkém východě znovu oddechly a ropa část paniky odevzdala. Jenže březnová data z USA i komentáře centrálních bank připomínají, že mezi tržní úlevou a skutečným návratem levnějšího světa je pořád kus cesty. Pro dlouhodobého investora tak zůstává důležitější disciplína, kvalita a diverzifikace než honění každého titulku.
Další insighty
Indexy vypadají klidně. Proč se ale uvnitř trhu pere úplně všechno?
Poslední dny vypadají na první pohled nevinně: hlavní indexy se hýbou jen v řádu desetin procenta. Pod kapotou je ale živo – probíhá rotace z části velkých technologií, dluhopisy znovu plní roli stabilizátoru a do hry se vrací ropa i geopolitika. Pro dlouhodobého investora je to spíš připomínka pravidel než důvod měnit plán.
Trh má silný motor. Jen cesta je čím dál užší
Minulý týden jsme psali, že trh tleská, ale účet za energii pořád běží. Tento týden se ukázalo, že účet není jen za ropu, ale také za sazby, datacentra a stále koncentrovanější růst amerických zisků.
Trhy rozepínají vestu. Účet za energii ale ještě nepřišel
Akcie si po uklidnění na Blízkém východě znovu oddechly a ropa část paniky odevzdala. Jenže březnová data z USA i komentáře centrálních bank připomínají, že mezi tržní úlevou a skutečným návratem levnějšího světa je pořád kus cesty. Pro dlouhodobého investora tak zůstává důležitější disciplína, kvalita a diverzifikace než honění každého titulku.