S&P 500 jako AI fond? Nenápadné riziko úzkého trhu

Americký index S&P 500 byl k 2. červnu 2026 podle FRED na hodnotě 7 609,78 bodu. Goldman Sachs Research navíc zvýšil svůj cíl pro konec roku 2026 na 8 000 bodů. Na první pohled tedy žádné drama. Žádný požár, žádný výprodej, žádná panika na titulních stránkách.

Jenže právě v klidných časech se v portfoliu často dějí nejzajímavější věci. Ne proto, že by trh nutně musel spadnout. Ale proto, že se investorovi pod rukama může měnit charakter rizika, aniž by si toho všiml.

Dnešní S&P 500 už není jen široká sázka na americkou ekonomiku. Ve stále větší míře je to také sázka na megacap technologie, čipy, datacentra, cloud, AI infrastrukturu a ochotu velkých firem dál utrácet astronomické částky za výpočetní výkon.

A to je hlavní pointa dnešního komentáře: koncentrace není časovač korekce. Je to zesilovač chyb.

AI už není jen příběh. Je to položka v účetnictví indexu

V minulém komentáři jsme se dívali na to, jak AI postupně dospívá z velkého příběhu do účetnictví. Dnes uděláme krok dál. Nejde už jen o to, zda se firmám vyplatí investice do AI. Jde o to, že tyto investice začínají vysvětlovat podstatnou část očekávaného růstu zisků celého amerického trhu.

Capex, tedy kapitálové výdaje firem na dlouhodobá aktiva jako datacentra, servery nebo čipy, se u největších hyperscalerů dostává do rozměrů, které by ještě před pár lety vypadaly jako rozpočet menšího státu. Hyperscaler je velká technologická firma provozující obří cloudovou infrastrukturu, typicky ve stylu Microsoftu, Alphabetu, Amazonu nebo dalších gigantů.

Goldman Sachs Research uvádí, že konsensus očekává capex největších hyperscale technologických firem ve výši 754 miliard dolarů v roce 2026. To má být o 83 % více než v roce 2025. V roce 2027 má jít už o 905 miliard dolarů. Ještě důležitější je jiná věta: beneficienti AI spendingu mají podle Goldmana tvořit zhruba polovinu celkového růstu zisků S&P 500 v letech 2026 i 2027.

To už není tematická investiční historka pro technologické nadšence. To je jeden z hlavních sloupců v modelu zisků amerického trhu.

Nvidia ukazuje, že poptávka je skutečná

Bylo by příliš jednoduché říct, že jde jen o burzovní bublinu. Čísla od Nvidie ukazují, že poptávka po AI infrastruktuře je zatím velmi reálná.

Nvidia za první čtvrtletí fiskálního roku 2027 vykázala tržby 81,6 miliardy dolarů, meziročně o 85 % více. Datacentrové tržby dosáhly 75,2 miliardy dolarů, meziročně o 92 % více. Hrubá marže podle GAAP byla 74,9 %. Hrubá marže říká, kolik firmě zůstane z tržeb po odečtení přímých nákladů na výrobu prodaného zboží nebo služeb.

Jinými slovy: čipy, networking a datacentrová infrastruktura se neprodávají jen v prezentacích investičních bank. Prodávají se ve velkém a za velmi dobré marže.

To je důvod, proč se největší technologické firmy v indexu staly tak silnými. Trh neoceňuje jen sny o budoucnosti. Oceňuje i dnešní mimořádně vysoký růst tržeb a zisků u klíčových dodavatelů AI řetězce.

Jenže každá infrastruktura něco stojí

Druhá strana mince je cena tohoto růstu. Alphabet 1. června 2026 oznámil plán kapitálového navýšení v očekávaném souhrnném objemu 80 miliard dolarů. Podle oznámení má jít mimo jiné o 30 miliard dolarů v upisovaných emisích, 40 miliard dolarů v programu ATM a 10 miliard dolarů v privátním umístění Berkshire Hathaway.

Program ATM, tedy „at-the-market“, umožňuje firmě postupně vydávat akcie na trhu podle aktuálních podmínek. Není to jednorázové bouchnutí do stolu, spíše průběžné doplňování kapitálu.

Alphabet uvedl, že výnosy mají sloužit mimo jiné ke škálování AI infrastruktury a globálního výpočetního výkonu. Firma zároveň připomněla, že v prvním čtvrtletí 2026 oznámila očekávaný capex pro rok 2026 ve výši 180 až 190 miliard dolarů a že v roce 2027 má capex proti roku 2026 významně vzrůst.

Tady se začíná lámat chleba. AI je technologická revoluce, ale zároveň je to také kapitálově náročný závod. A kapitálově náročné závody mají jednu nehezkou vlastnost: fungují skvěle, dokud výnosy z investic rostou rychleji než náklady na jejich financování.

S&P 500 je široký index, ale ne vždy široké riziko

S&P Dow Jones Indices popisuje S&P 500 jako hlavní měřítko amerických large-cap akcií a uvádí, že pokrývá přibližně 80 % dostupné tržní kapitalizace amerického trhu. Large-cap akcie jsou akcie velkých firem s vysokou tržní hodnotou.

Právě proto je vnitřní koncentrace indexu tak důležitá. S&P 500 není okrajový tematický fond, který si investor koupí jako koření do portfolia. Je to pro mnoho lidí základní stavební kámen globální akciové expozice.

Problém není v tom, že by největší firmy byly nutně špatné. Často jde o mimořádně kvalitní společnosti s vysokou ziskovostí, silnými rozvahami a schopností posouvat celé obory. Problém je, že investor si může myslet, že drží široký americký trh, zatímco ve skutečnosti má významnou sázku na jeden dominantní příběh.

Je to trochu jako objednat si v restauraci degustační menu a zjistit, že šest z osmi chodů je variace na lanýže. Lanýže mohou být skvělé. Jen je dobré vědět, kolik jich na talíři skutečně máte.

Vyšší výnosy zvyšují laťku

Makro pozadí navíc není prostředí nulových sazeb. Desetiletý americký výnos byl podle FRED k 1. červnu 2026 na 4,47 %. Dvouletý výnos byl 4,05 %, takže výnosová křivka byla kladně skloněná zhruba o 42 bazických bodů. Bazický bod je setina procentního bodu.

Výnosová křivka ukazuje, jaké výnosy požadují investoři u dluhopisů s různou splatností. Když jsou delší výnosy výše než kratší, trh obvykle říká, že dlouhodobé peníze nejsou levné.

Pro růstové akcie je to důležité. Vyšší diskontní sazba znamená, že budoucí zisky mají v dnešních cenách nižší hodnotu. Diskontní sazba je zjednodušeně úroková míra, kterou investoři používají k přepočtu budoucích peněz na dnešní hodnotu.

Pokud tedy trh oceňuje technologické giganty podle budoucích výnosů z AI, musí tyto výnosy opravdu přijít. Ne nutně zítra ráno. Ale dříve či později musí být vidět, že obrovské investice do infrastruktury přinášejí produktivitu, tržby, marže nebo úspory.

Kredit zatím paniku nehlásí

Důležité je dodat, že nemluvíme o plošném risk-off režimu. ICE BofA US High Yield OAS byl podle FRED k 1. červnu 2026 na 2,72 %. OAS, tedy option-adjusted spread, ukazuje dodatečný výnos, který investoři požadují u rizikovějších firemních dluhopisů proti bezpečnějším státním dluhopisům.

Nízký spread znamená, že kreditní trh zatím nevidí široký systémový stres. Také VIX byl k 1. červnu 2026 na hodnotě 16,05. VIX je index očekávané volatility amerických akcií, často přezdívaný index strachu.

Jinými slovy: trh se netváří vyděšeně. A právě proto má smysl o rebalancingu mluvit teď, ne až ve chvíli, kdy budou všichni hledat nouzový východ najednou.

Rebalancing není nedostatek víry v AI

Rebalancing znamená průběžné vracení portfolia k cílovému rozložení. Když jedna část portfolia výrazně vyroste, investor část zisku realizuje a doplní složky, které zaostaly. Není to předpověď vrcholu. Je to disciplína.

To je v dnešním prostředí klíčové. Smyslem není tvrdit, že AI trade končí. Nemusí. Největší technologické firmy mohou zůstat vítězi ještě dlouho. Pokud Nvidia, cloud, paměti, networking, elektrická infrastruktura a software dál ponesou růst zisků, kapitalizačně vážený index může dál překonávat širší trh.

Kapitalizačně vážený index dává větší váhu firmám s vyšší tržní hodnotou. Čím větší firma, tím větší vliv na celý index.

Jenže když jeden příběh vysvětluje stále větší část zisků, valuací i indexového výkonu, roste asymetrie očekávání. Dobré zprávy už mohou být z velké části v cenách. Zklamání naopak nemusí zůstat lokální. Pokud beneficienti AI spendingu mají dodat zhruba polovinu růstu zisků indexu, pak jejich slabší výsledek nebude jen problém několika akcií. Bude to problém indexu.

Co to znamená pro portfolia

Pro dlouhodobého českého investora z toho neplyne závěr „prodat Ameriku“. Americký trh má stále silné firmy, hluboký kapitálový trh, kvalitní managementy a mimořádnou inovační schopnost. Bylo by krátkozraké tvářit se, že jeden z nejúspěšnějších akciových trhů světa přestal být zajímavý jen proto, že je koncentrovaný.

Rozumnější závěr zní jinak: zkontrolovat, zda se z původně široké akciové expozice nestal nechtěný tematický fond na AI infrastrukturu.

V praxi to může znamenat několik věcí:

• nepřidávat další technologickou expozici jen proto, že poslední roky fungovala nejlépe,

• zvážit část amerických akcií v equal-weight podobě, kde má každá firma v indexu podobnou váhu,

• držet širší sektorovou expozici mimo největší technologická jména,

• nezapomínat na akcie mimo USA,

• pravidelně vracet portfolio k dlouhodobému investičnímu rámci.

Equal-weight index není kouzelný lék. Je to jen jiný způsob vážení, který snižuje závislost na několika největších firmách. Ex-US akcie zase nejsou dramatický útěk z Ameriky. Jsou to akcie mimo Spojené státy, které mohou zlepšit geografickou diverzifikaci.

Diverzifikace není projev skepse vůči technologii. Je to pojistka proti tomu, že i velmi dobrý příběh může být v portfoliu příliš velký.

A to je možná nejdůležitější věta týdne. Investor nemusí AI nenávidět, aby měl důvod rebalancovat. Stačí uznat, že když se z jednoho tématu stane hlavní motor indexu, je dobré mít v autě i brzdy, nejen silnější motor.